Proudník je rozšířen v celé západní, střední i východní Evropě, nežije na Pyrenejském poloostrově, v Itálii a na Balkáně. U nás se vyskytuje na celém území v čistých tocích, v úsecích parmového a lipanového pásma a také v některých údolních nádržích. I když je v našich vodách poměrně běžný, není obecně rozšířeným druhem. Pouze v některých místech je hojný, většinou však je proudník málo početný.

Jeho potravu tvoří téměř výlučně larvy vodního hmyzu (chrostíci, pakomáři, muchničky, jepice aj.), sbírá i suchozemský hmyz spadlý na vodní hladinu. V menší míře se v jeho potravě vyskytují i úlomky rostlin a řasy. Je to středněvěká ryba, dožívající se běžně 7-10 roků. Roste velmi pomalu a mezi samci a samicemi není v růstu podstatných rozdílů. V příznivých podmínkách, jako jsou např. údolní nádrže krátce po napuštění, je tempo růstu u proudníka o něco vyšší. Pohlavně dospívá ve třetím roce života a vytírá se jednorázově v dubnu nebo květnu na písčité či štěrkovité dno, popřípadě na kořínky a vodní rostliny. Na 1 kg hmotnosti samic připadá 55-130 tisíc jiker. Samci mají v době tření vyrážku, která se objevuje i na párových ploutvích.

Celková stavba jeho těla je ve srovnání s jelcem tlouštěm mnohem jemnější a spíše se podobá plotici. Tělo má nižší, protáhlé, ze stran zploštělé. Malá hlava s výrazným okem je poněkud zašpičatělá, koncová ústa jsou situována mírně směrem dolů. Hřbet je šedomodrý, boky světlé a břicho bílé. Párové ploutve jsou nažloutlé, řitní je načervenalá.