Hrouzek obecný je rozšířen téměř po celé Evropě a severní části Asie. V našich vodách patří k nejrozšířenějším a nejhojnějším druhům, neboť se vyskytuje ve všech rybích pásmech potoků a řek, v rybnících, kanálech a v dalších typech vodních nádrží. Žije v hejnech v tekoucích i ve stojatých vodách. V tekoucích vodách je výrazně stanovištním druhem, i když dává přednost proudící vodě s písečným až kamenitým dnem, kde se zdržuje při dně v úkrytech mezi kameny, lze se s ním setkat i v úsecích s bahnitým dnem. Je značně odolný zejména proti organickému znečištění a v takových vodách vytváří často velmi početné populace, kdy početnost dosahuje i 10-20 tisíc kusů/ha. Plůdek se živí zejména zooplanktonem, větší jedinci hlavně bentickými organismy, jako jsou např. larvy chrostíků, pakomárů, muchniček aj. Hrouzek je výrazně krátkověký, dožívá se pouze ojediněle 7-8 let a roste velmi pomalu. Tření probíhá v měsících květnu a červnu, samci mají v tomto období jemnou třecí vyrážku. Samice se vytírají ve 3-4 dávkách, s odstupem 7-10 dnů, při teplotě vody 12-18 °C. Celkový počet jiker od jedné samice kolísá v rozmezí 1000-3000 kusů. Jikry jsou bezbarvé až našedlé, o průměru do 1,5 mm. Jsou vytírány na písečný podklad nebo na proudem omyté kořínky rostlin. Vývoj oplozených jiker trvá podle teploty vody 6-10 dní.

Nedorůstá větších rozměrů, obvykle jen délky 10 až 14 cm. Má vřetenovité tělo s protaženou ocasní částí. Spodní vysunovatelná ústa mají v koutcích dva vousky, které dosahují většinou jen k přednímu okraji oka. Hrdlo je často hladké, bez šupin, u některých jedinců je ve střední linii jen řídce pokryté šupinami. Hřbetní část těla je zbarvena hnědě až hnědozeleně, boky jsou světlejší, žlutavé a mají 6-12 velkých tmavých skvrn, umístěných za sebou v podélné linii. Břicho je světlejší, někdy až bělavě namodralé. Hřbetní, prsní a ocasní ploutve jsou šedožluté a mají příčné pruhy, složené z malých černých skvrn.