Žije v brakických vodách Baltského a Černého moře, také v kaspickém a Aralském jezeře. Je považována za polotažný druh, táhnoucí v době tření v hejnech do řek. V nedávné minulosti byla poměrně hojná v Dunaji, Váhu, Hronu, Bodrogu, Tise a také v Moravě. Některé populace lze považovat za stálé, neboť trvale žijí v hlavních tocích velkých řek a jejich průtočných ramenech. Stoupající znečištění toků je ovšem hlavním důvodem poklesu populace ostruchy prakticky ve všech místech jejího výskytu. V řece Moravě a také v mnoha slovenských řekách již ostrucha křivočará prakticky vymizela. Způsobem života je ostrucha typickou povrchovou rybou, žijící v proudech hlubších větších řek a průtočných ramen. Její potravou jsou larvy a dospělci hmyzu a často též plůdek různých druhů ryb. Mladí jedinci se živí výlučně planktonem. Dorůstá maximální délky 60 cm a hmotnosti 2 kg, obvyklé jsou však hodnoty okolo 20 cm a 0,5 kg. Tření probíhá v proudech řek, obvykle v květnu a červnu. Jedna samice klade v průměru 30 tisíc jiker, které plavou volně ve vodě (jsou pelagické). Jikry jsou unášeny proudem a postupně se vyvíjejí. Plůdek se líhne za 2 až 3 dny, je dále snášen proudem a postupně se začíná živit planktonem. Zřejmě již v druhém roce života se její potravou stává také plůdek jiných druhů ryb.

Charakteristickým znakem ostruchy křivočaré je výrazně zvlněná postranní čára a snadno opadavé šupiny. Tělo má protáhlé, ze stran zploštělé. Hřbetní část je zbarvena stříbrošedě až modrozeleně, boky a břišní část jsou stříbřitě šedé. Hřbetní a ocasní ploutve jsou našedlé, ostatní mají jemný načervenalý nádech. Hřbetní linie je rovná, břišní je však výrazně obloukovitě vyklenutá a vytváří ostrý kýl. Prsní ploutve jsou protažené, hřbetní je úzká a poměrně vysoká. Ocasní ploutev je hluboce vykrojena.