Tento druh obývá na severní polokouli mírné a chladné oblasti moří při pobřeží a proniká nebo i trvale žije v ústí některých řek. U nás není původním druhem, ale byla introdukována a vysazována akvaristy do menších nádrží, zvláště v okolí Prahy, kde se s ní lze dosud setkat. Výskyt koljušky byl zaznamenán také na Slovenském úseku Dunaje, jeho ramenech a v inundačním území. Také zde však jde zřejmě o potomky již dávno vysazených rybek do horních částí povodí tohoto toku. Je to poměrně přizpůsobivý druh, který však dává přednost vodám s vyšším obsahem kyslíku. V mládí je potravou koljušky plankton, později také bentičtí živočichové a často loví larvy pakomárů. Ke tření dochází v dubnu až červnu. Samec postaví hnízdo ze zbytků rostlin, do kterého klade několik samic v menších dávkách jikry. Plodnost není příliš vysoká, jedna samice naklade celkem 90-125 jiker. Ty se vyvíjejí v závislosti na teplotě vody po dobu 4-27 dnů. Samec jikry a plůdek krátký čas v hnízdě hlídá.

Drobná rybka, dorůstající velikosti až 10 cm, obvykle však jen 4-6 cm. Na hřbetní straně je tělo zbarvené šedě, šedomodře až tmavě zeleně, na bocích přechází do barvy stříbrobílé. Charakteristickým znakem jsou tři samostatně stojící trny, umístěné na hřbetě před hřbetní ploutví, a dále kostěné štítky pokrývající boky, které však mohou i chybět. V období tření je ve zbarvení těla výrazný rozdíl mezi samečky a samičkami. U samců jsou skřele zbarveny zlatavě, břicho je stříbrobílé, v přední části pomerančové až červené. Samice mají skřele zbarveny stříbřitě se zelenavým nádechem.