Domovinou tohoto druhu je Severní Amerika, od jižní Kanady, Dakoty až po Mexický záliv, kde žije v jezerech a vodními rostlinami porostlých zátočinách řek. Do Evropy byla poprvé dovezena v roce 1877 do Francie. Dnes žije téměř po celé Evropě, s výjimkou Iberského poloostrova, Skandinávie, Dánska, Finska a Řecka. U nás máme první zprávy o jejím výskytu v roce 1929, kdy byla zavlečena do jihočeských rybníků s kapřím plůdkem z Jugoslávie. Dříve byl její výskyt hojnější v rybnících u Hluboké, v současné době je však její výskyt vzácný. Je však velmi hojná na Slovensku, v Dunaji, dunajských ramenech, kanálech a také dolních tocích řek Nitra a Váh. Vhodným prostředím pro slunečnici pestrou jsou jezírka, ramena řek a zavodňovací kanály, kde se živí jak planktonem, tak i bentickými živočichy. Často loví i plůdek různých druhů ryb. Její růst je v našich podmínkách spíše pomalý. Pohlavně dospívá většinou až čtvrtým rokem, vzácně ve třetím roce života. Maximální délka života je 9 let. Tření probíhá v květnu a červnu. Samci hloubí v písčitém až jemně štěrkovitém dnu jamky o průměru 20 cm. Vlastní akt tření trvá 15-30 minut, kdy samice vypouští v krátkých intervalech do jamky jikry a samec mlíčí. Samec jikry střeží a pohyby ploutví je oplachuje proudem vody. Potěr se líhne asi za dva dny, opouští hnízdo a ukrývá se v okolním porostu vodních rostlin. Pětiletá samice klade asi 5 tisíc jiker, mladší samice pouze 600-1000 jiker.

Tvar těla je okrouhlý a zbarvení těla je velmi pestré. První hřbetní ploutev je ostnitá, břišní ploutve jsou umístěny pod prsními. Přední paprsky řitní ploutve jsou delší a ostnité. Hřbetní strana je olivově nazelenalá, boky namodralé a poseté okrouhlými červenými až oranžovými skvrnami. Na protáhlém, dozadu směřujícím výběžku žaberního víčka je u samců červená skvrna. Po celém žaberním víčku jsou rozmístěny vlnovité modrozelené až načervenalé proužky. Břišní část těla, zvláště v přední polovině, je narůžovělá až oranžová. Mladí jedinci mívají po těle několik příčných tmavých pruhů.